A svět se točí dál

A svět se točí dál. Nechme svět, ať se točí a pojďme se začíst do článků o kultuře, cestování, vědě, technice nebo gastronomii.

Jezero Manicouagan nazývané oko Quebecu vzniklo při dopadu meteoru před 214 miliony let

Snímek jezera Manicouagan pořízený z oběžné dráhy při letu ISS-30. Obrázek: Wikipedia, autor: NASA.

Při pohledu z výšky zaujme jezero Manicouagan, kterému se někdy také říká oko Quebecu, nápadně kruhovým tvarem. Kruhový tvor jezera souvisí s jeho vznikem, ke kterému došlo před přibližně 214 miliony let při dopadu kosmického tělesa o průměru kolem 5 kilometrů. Vzniklý kráter v průběhu věků zaplnila voda a tím vzniklo jezero Manicouagan.

Uprostřed jezera vystupuje nad hladinu jeho vod ostrov René-Levasseur, jehož nejvyšší bod Mount Babel se tyčí do výše 952 metrů.

Jezero Manicouagan leží přibližně 800 kilometrů severovýchodním směrem od města Montreal.

Velká sfinga v Gíze

Velká sfinga v Gíze, která se tyčí v blízkosti tří velkých pyramid, je největší socha, kterou kdy člověk vytesal z jednoho kusu kamene a je opředena sítí záhad a legend. Většina egyptologů se kloní k názoru, že ji nechal vybudovat v polovině 3. tisíciletí př. n. l. panovník Rachef, syn Chufua, slavného stavitele Velké pyramidy. Kompletně se ji pak podařilo odkrýt roku 1925 týmu archeologů pod vedením francouzského vědce Émila Baraize. Skutečnou senzaci vyvolal objev, že pod sfingou se nalézá síť chodeb, které patrně kdysi vedly až k poblíž stojícím pyramidám. Celý článek: velká sfinga v Gíze.

Mihotání hvězd

Zajímá vás, proč se hvězdy při pohledu ze Země jakoby mihotají?

Mihotání hvězd patří ke zdánlivým jevům, které způsobuje zemská atmosféra. Pokud byste se na noční nebe podívali třeba z Mezinárodní vesmírné stanice, naskytl by se vám pohled na hvězdy jako nehybné body. Rozechvívání obrazu má na svědomí podobný efekt, k jakému dochází při vlnění vzduchu nad horkým radiátorem. Vzduch má v různých místech různou hustotu a světelné paprsky podléhají optickým deformacím. Nejvýrazněji se dá zmíněný jev pozorovat na hvězdách nízko nad obzorem, neboť jejich světlo prolétá vrstvou husté atmosféry nad povrchem a roli hrají i různé nečistoty v ovzduší. Naopak planety se na obloze nemihotají, protože ve srovnání s hvězdami se nacházejí mnohem blíže Zemi, jejich světlo je rozptýlenější a nepodléhá tak velkým deformacím.

• Články
• 10
• 20
• 30
• 40
• 50
• 60
• 70
• 80
• 90
• 100
• Gastronomie