
Lidé pracující střídavě na noční a denní směny, vykazují podle výsledků testů vědců z univerzit v britském Swansea a francouzském Toulouse prokazatelně horší paměť. Vedle toho u nich vědci zjistili také pomalejší reakce.
K těmto závěrům došli vědci poté, co v rámci výzkumů podrobili testům více než tisíc dobrovolníků.
Podle vědců je příčinou toho, že práce na směny nepříznivě ovlivňuje paměť, narušení takzvaných vnitřních hodin lidského organismu.
Poškození paměti lze podle výzkumu částečně obnovit až po pěti letech od ukončení práce na směny.
Další články:
Chráněný krkavec velký se vyskytuje v zalesněných oblastech.
Gotická památka hrad Kost stojí v srdci Českého ráje.
Drobnými bílými květy kvetoucí karbinec evropský preferuje podmáčenou půdu.
Polocizopasný ochmet evropský je vidličnaté větvený keřík.
Hořčice čínská je jednoletá rostlina dnes zdomácněná a pěstovaná.
Statný strom modřín evropský dorůstá do výšky 30 až 50 metrů.
Hrad Starý Herštejn leží v jižní části Pivoňských hor.
Brambořík nachový neboli brambořík evropský kvete záplavou drobných lila růžových nebo tmavorůžových květů.
Kdysi královský hrad Bezděz se nachází na kopci Velký Bezděz.
I u nás žijící netopýr velký má rozpětím křídel kolem 37 centimetrů.
Dlouhá velká čínská zeď se táhne do délky cca 4800 kilometrů.
Poblíž Kdyně na Domažlicku stojící hrad Rýzmberk pochází ze druhé poloviny 13. století.
Práce na směny, i když je v mnoha oblastech nutností, nepříznivě ovlivňuje lidskou paměť. Lidský organismus funguje v biorytmech, tedy v určitých časových cyklech. A pokud práce na směny s biorytmy lidského těla nekonvenuje, může se to časem negativně podepsat na paměť i zdraví.