
Rebarbora nebo chcete-li reveň, bývala oblíbená v kuchyni našich probabiček, které řapíky jejích obrovských listů používaly na jaře jako první náplň do koláčů a ovocných knedlíků, přestože přísně botanicky o žádné ovoce nejde. Na ve stinných koutcích zahrady se krčící rostlinu, která přišla do Evropy ze střední Asie, jsme si pak léta nevzpomněli. Ke své škodě, protože je nanáročná na pěstování, zdravá (obsahuje spoustu prospěšných látek, ovšem na pozoru se před ní musí mít kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové jen lidé s nemocnými ledninami a těhodné, nedoporučuje se ani pro děti do 10 let, konzumují se pouze tepelně zpravované řapíky listů), a když se to s ní umí i chutná. Těm, kterým se zdá příliš nakyslá, bude chutnat především ve spojení se sladkým ovocem, jako jsou třeba jahody. Na křupavý crumble, anglický zapečený dezert z drobenky, kterému se v Americe říká brown betty, můžete navíc navršit navíc ještě kopeček šlehačky. Na ozdobu, na chuť i na potlačení typické chuti kyseliny šťavelové.
Další články:
Pět smyslů člověka je prostředníkem mezi světem a mozkem.
Ostrov Mauricius leží uprostřed Indického oceánu.
Domácí zázvorový sirup přelijeme do lahve.
Jak vzniká med ve včelím úlu.
Létající drahokam vyznačující se efektním péřovým šatem.
Jogurt v kuchyni slouží k přípravě celé řady jídel.
Z rebarbory se konzumují pouze řapíky listů, a to tepelně zpracované, nikdy syrové. Při vaření se nedoporučuje používat hliníkové nádobí, protože hliník reaguje s kyselinou šťavelovou v rebarboře obsaženou a přechází do zeleniny.