Doba, kdy se Sahara zelenala
Místa, kde se dnes rozkládá vyprahlá Sahara, nejrozlehlejší poušť světa, před šesti tisíci lety pokrývala tráva a keře.
Místa, kde se dnes rozkládá rozlehlá poušť Sahara, byla před šesti tisíci lety pokryta zelení.
Vědci objevili v pustinách Sahary pylová zrnka stará asi šest tisíc let. Svědčí o tom, že Sahara kdysi kvetla. Dnes si pod pojmem Sahara vybavíme devět milionů kilometrů čtverečních horké a suché pustiny. Tvoří ji skalnatá poušť (hamada), štěrkovitá (serir), oblázková (reg) a semozřejmě písečná poušť s přesypy (erg), která zaujímá asi jednu pětinu této pouštní plochy. Jsou tu i takzvané pouště hlinité (sebcha).
Ročních srážek je zde méně než 50 mm ročně a některé oblasti jsou řadu let zcela bez srážek. V lednu je na Sahaře průměrná teplota 10 °C, v červenci 37 °C. Denní amplitudy dosahují až 30 stupňů. V roce 1922 zde byla - přesněji v severní Libyi - naměřena nejvyšší teplota na Zemi, a to 57 °C.
Poušť Sahara se rozkládá v severní části Afriky kolem obratníku Raka mezi Atlantským oceánem a Rudým mořem. Na severu se táhne k jižním svahům pohoří Atlas a k pobřeží Středozemního moře, jižní okraj zhruba tvoří řeka Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero a soutok Nilu s Atbarou. V posledních letech se poušť rozšiřuje stále k jihu - do oblasti Sahelu. Povrch představuje plošina v nadmořské výšce 200 až 500 metrů, ve střední části pouště se vypínají horské masivy do výše více než 3000 metrů nad mořem (Tibesti, Ahaggar).
Sahara zahrnuje území několika států: Alžírska, Maroka, Západní Sahary, Mauritánie, Mali, Nigeru, Čadu, Súdánu, Egypta, Libye a Tuniska. Je velmi řídce obydlena, a to především Araby, Tuaregy, Berbery a obyvateli pocházejícími z jižnějších částí Afriky.
Archeologové dnes tvrdí, že zhruba před šesti tisíci lety byla Sahara obydlenou zelenou oblastí. Pásla se tam stáda dobytka, byla tam jezera, studně, vesnice i náboženská centra. Odborníci zkoumající podnebí tvrdí, že změny v oběžné dráze Země a v poloze její osy vedly k postupnému ochlazování severní polokoule. Tento proces podle nich začal asi před devíti tisíci lety. Ani nejdonalejší modely podnebí nedokázaly až donedávna vysvětlit, jak se postupným klimatickým změnám podařilo proměnit zelenou Saharu v poušť.
Teprve německý vědec Martin Clausen z postupimského Institutu pro výzkum vlivu podnebí vytvořil počítačový model, který stimuluje vliv vzájemného působení podnebí a vegetace na Zemi.
Model ukázal, že k proměně zelené Sahary v poušť mohlo dojít překvapivě rychle - během tří století. (Zprávu Clausena a jeho týmu přinesly Geophysical Research Letters č. 26, str. 2037.)
Výchozím bodem počítačového modelu byly teplé a vlhké podmínky, které patrně na Sahaře panovaly před devíti tisíci lety. Vědci zvolna snižovali působení slunečních paprsků na atmosféru a dosáhli tak efektu, což postupně oslabovalo vlhké monzuny vanoucí nad severní Indii a do severní Afriky a následně pak vegetaci. Během několika tisíc let těchto postupných změn už nebyla narušená vegetace schopna udržet v půdě vlhkost. To citelně zasáhlo cyklus odpařování a a tmosférické cirkulace a nastartovalo velmi rychlý proces přeměny saharských oblastí v poušť. Tato změna mohla údajně proběhnout během pouhých tří set let. Poušť Sahara, jak ji známe dnes, vznikla asi před 5400 lety.
Další vědecké instituty se pokoušejí Clausenovu domněnku buď potvrdit, nebo vyvrátit. Martin Clausen nyní vytváří nový program, chce zjistit, jak bude Sahara vypadat v budoucnosti. Není vyloučeno, že bude opět zelená.
Další články:
Strach z výšek se většinou projevuje závratí.
Nejdražší města světa začínají Tokiem.
Ostrov Korsika je ve Středozemním moři nejhornatějším.
Oranžová opice Trachypithecus cristatus.
Ostrov Malta je místo, kudy vedl jeden z předělů lidských dějin.
Královský letohrádek na Hradčanech byl postavený mezi lety 1538 a 1556.
Hradčanská radnice byla postavena po roce 1598.
Velká sfinga stojí v Gíze poblíž velkých pyramid.
Doba, kdy se Sahara zelenala mohla skončit velmi rychle, podle odhadů vědců tento proces mohl trvat kolem tří set let.